CHEMICKÝ PRŮMYSL
Obr. 2: Podíly chemické produkce jednotlivých zemí EU (2021). Zdroj: Cefic (2023). Pozn.: podíly jsou uvedeny pouze pro NACE 20.
Obr. 5: Relativní vývoj cen chemické produkce v EU (01/23 vs. 01/22). Zdroj: Cefic (2023).
Chemický průmysl EU je jedním z odvětví, které dlouhodobě zazname- návalo kladnou obchodní bilanci – viz obr. 3. V roce 2022 však poprvé v historii EU došlo k dočasnému obrácení této bilance, kdy ve 3. čtvrtletí převládla hodnota dovozů nad vývozy z EU. Hlavním důvodem je nízká konkurenceschopnost chemické produkce vůči třetím zemím z důvodů vysokých energetických nákladů. Obr. 3: Bilance zahraničního obchodu chemického průmyslu EU. Zdroj: Cefic (2023).
4 Vývoj chemického průmyslu v České republice v roce 2022 Výkonnost chemického průmyslu ČR byla v roce 2022 ovlivněna prud- kým nárůstem cen energií koncem roku 2021. Většině chemických producentů se však podařilo promítnout vyšší energetické náklady do cen vlastní produkce s tím, že pochopitelně došlo (až koncem roku) k významnějšímu poklesu poptávky. V prvním pololetí provedl SCHP ČR průzkum zpracovaný společností CETA (CETA, 2022) dopadů cen energií na odvětví, které lze ilustrovat na obr. 6. Studie DLOUHODO- BÁ KONKURENCESCHOPNOST CHEMICKÉHO PRŮMYSLU V KONTEXTU VÝVOJE CEN ENERGIÍ A DEKARBONIZACE, zpracovaná ve spolupráci se společností CETA v 05/2022, uvádí, že podíl nákladů na zemní plyn a elektřinu na celkových nákladech se průměrně zdvojnásobil. Podíl nákladů na zemní plyn se u chemických výrobců ČR pohybuje v intervalu až do 17 %. Podíl nákladů na elektřinu se pohybuje v intervalu až do 9,2 %. V roce 2022 bylo odvětví chemického průmysl EU (jak je pojednáno výše) velmi zasaženo energetickou krizí. Rostoucí výrobní náklady, kdy podíl tohoto nárůstu byl přenesen na zákazníky, způsobil dominový efekt s významným nárůstem výrobních cen chemikálií, který byl pak přenesen spolu s dalšími přímými a nepřímými náklady do cen v navazujícím produktovém řetězci (např. zemědělství: ceny hnojiv; potravinářství: ceny zemědělské produkce). Obr. 6: Náklady na materiál a energie v chemickém průmyslu (% nárůst vůči stejnému období předchozího roku). Zdroj: CETA (2022).
Relativní vývoj produkce chemického průmyslu EU v roce 2022 za- znamenal vlivem stagnace, způsobené zejména vysokým nárůstem cen a významným omezením exportů do třetích zemí, významný pokles (po oživení, které proběhlo v roce 2021 v návaznosti na „rekonvalescenci po kovidové pandemii“). Obr. 4: Relativní vývoj produkce chemického průmyslu v EU. Zdroj: Cefic (2023).
Významným aspektem, který ovlivňuje vývoj hospodářství EU, je vývoj cen energií. Na obr. 5 je znázorněn vývoj cen chemické produkce, které jsou významně ovlivněny růstem cen energií potvrzujíce skutečnost, že che- mický průmysl patří zcela nepochybně mezi energeticky náročná odvětví. Celkově lze očekávat, že společně s vyvíjející se legislativou EU a dopady energetické krize (ceny energií a jejich disponibilita), nebu- de evropský chemický průmysl schopen tak rychlé adaptace, jaká se evropskou politickou representací očekává. To se projeví jak možným poklesem poptávky, tak zhoršením konkurenceschopnosti evropského chemického průmyslu. Ten je současně připraven v „rozumném“ časo- vém horizontu k transformaci vyšším využíváním obnovitelné energie, postupnou dekarbonizací s využíváním vyvíjených technologií CCU a proveditelnou dlouhodobě udržitelnou elektrifikací, zaváděním vodíko- vých technologií a v neposlední řadě zvyšováním energetické účinnosti a dosahováním dalších energetických úspor.
Podíl chemického průmyslu ČR na struktuře zpracovatelského prů- myslu ukazuje obr. 1 3 . Podíl celkové produkce a přidané hodnoty je stabilizován na úrovni okolo 13 %. Nižší podíl zastoupení pracovníků, potažmo mezd, ve výši okolo 11 % v chemickém průmyslu jde na vrub komoditního charakteru části chemického průmyslu, který produkuje výkony s nižším počtem pracovníků a disponuje vysokou úrovní digita- lizace a automatizace. Tab. 1 ukazuje, že v roce 2022 ukazatel objem produkce v běžných ce- nách (b.c.) vykázal meziroční růst, přičemž růst v chemickém průmyslu (+20,6 %, na hodnotu 767,7 mld. Kč) předčil průměrný růst produkce ce- lého zpracovatelského průmyslu (+16,4 %, na hodnotu 5 690,4 mld. Kč). Další významný růst lze vidět v rámci ukazatele hrubá přidaná hodnota. V roce 2022 se objem hrubé přidané hodnoty (dále HPH) v chemickém průmyslu v porovnání s předcházejícím rokem zvýšil o 19,7 % na hodnotu
50
CHEMAGAZÍN • 4 / XXXIII (2023)
Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online