ROZHOVOR
MUNI BIOPHARMA HUB: VŠE BUDE EFEKTIVNĚJŠÍ Unikátní spojení moderních výukových prostor a špičkové výzkumné infrastruktury nabízí strategický projekt MUNI BioPharma Hub. V nové budově v areálu Univerzitního kampusu Bohunice získá od roku 2026 prostory Farma- ceutická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. O přínosem tohoto projektu hovořil redaktor No- vinek z MUNI p. Filip Breindl s jejím děkanem Davidem Vetchým. řečeno. Chceme v tom jít co nejdál, proto tam budou unikátní prostory, kde bude možné vyrábět léky podle správné výrobní praxe, které se dají podávat přímo pacientům. Mělo by jít o malé klinické šarže. Očekáváme velkou poptávku a zájem ze strany aplikační sféry, protože něco takového tady není.
vzniknou nové prostory v rámci moderního pavilonu pro farmaceutickou fakultu, očekává se podpora ze strany státu v situaci nedostatku léků a velmi nás podporuje i MU, která v tom vidí celouniverzitní přínos. Existují přece jen některé zahraniční inspirace, místa, kde se vydali podob- ným směrem? Například v Krakově v Polsku vybudovali při tamní univerzitě Jagellonské inovační centrum (Jagiellońskie Centrum Innowacji), které udě- lali jako spin-off (nezávislý podnik při univer- zitě) s tím, že se musí uživit samo. Vedlo to pak k tomu, že byť chtěli udělat něco podobného co my, na formulaci finálních léků, což je i odborně náročné, šli nakonec nejjednodušší cestou, aby rychle otočili peníze, a v rámci GMP dělají jen analýzy. A potom se jim rozjela kosmetologie, stali se, jak sami říkají, centrem výzkumu polských kosmetických přípravků. To, co my chceme, jim ale chybí. Byli jsme tam, navázali kontakty pro budoucí spolu- práci. S paní kvestorkou a ředitelem pro stra- tegii se chystáme do Švédska, do Stockholmu a Uppsaly, kde chceme také prodiskutovat jejich know-how a navázat kontakty pro spolupráci. Naše prostory budou v rámci Evropy unikátní a musí se nějak uživit. Co může očekávat veřejnost, která silně vnímá problém s nedostatkem některých léků? Určitě pomůžeme tím, že zlevníme a zinten- zivníme uvádění nových léků na trh. Nových v tom smyslu, že to nemusí být nová molekula, ale další generikum od jiné firmy. Pomůžeme také s dostatkem odborné kvalifikované síly, protože naši studenti se budou učit, jak to ve farmaceutickém průmyslu chodí, naučí se principy práce v GMP prostorách, které jsou samozřejmě odlišné od klasických laboratoří, a budou okamžitě připraveni do praxe. Když pak bude dostatek odborníků, mohou si i far- maceutické firmy otevírat v tomto regionu své závody, protože často je dostupnost odborné pracovní síly tím, co je primárně zajímá. A vlastní výroba léků pro pacienty, která by reagovala právě na situaci na trhu léčiv, je představitelná? Zmínil jste, že vybavení prostor to umožní. Není to nereálné, ostatně ministr zdravotnictví Vlastimil Válek to také zmiňuje. Stát by si měl vytipovat po konzultaci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL) nedostatkové léky, možná i vzhledem k evropským partnerům. Kdyby byl problém ve výrobě léčivé látky, mohl by si stát zařídit výrobu v ČR. Následně by si stát objednal a zaplatil vývoj léků u nás. To nějakou dobu trvá, takže by to muselo být v předstihu. My bychom lék vyvinuli, vše by prošlo kontrolou, ale nevyráběli bychom ho. Když by se blížil nedostatek daného léku, stát
Proč by to ale měla dělat univerzita? Aplikační sféra primárně nakupuje velké stroje, aby mohla vyrábět, protože potřebuje zisk. Když ale farmaceutické firmy chtějí něco uvést na trh, potřebují vyrobit několik šarží, vyzkoušet je a udělat si takzvaný průmyslový vývoj. Není to základní výzkum v pravém slova smyslu, nicméně pro ty firmy je klíčové vědět, jak vše nastavit: jaké tlaky, teploty, všechny procesní, ale i formulační parametry, tedy co do finálního léku dát, aby měl dané vlastnosti, když se bude vyrábět na těchto zařízeních. Když to budou moci dělat právě na malých zařízeních, velice to zlevní zavádění nového přípravku na trh. Zatím to plánujeme tak, že tam budou prostory pro běžné pevné lékové formy, jako jsou tablety, tobolky a podobně, a jako určitou nadstavbu chceme mít i prostory pro parente- rální sterilní lékové formy (přípravky do injekcí a infuzí). To je podstatně náročnější: přístrojově je to finančně o jeden řád výše a vyšší jsou i provozní náklady na udržení sterilních pro- stor. Chceme to ale dělat také, určitě je o to zájem. Proč to vlastně dosud farmaceutické fakulty běžně nedělají? Osobně nevím o tom, že by některá univerzita měla takové GMP (Good Manufacturing Practice – správná výrobní praxe) prostory pro výrobu klinických šarží klasických léků. Důvod je mimo jiné ten, že je to velice drahé. V našem případě se ale příznivě sešlo to, že
Jak byste charakterizoval užitek z tohoto projektu pro fakultu? Dostaneme nové prostory, které budou mo- dernější, lépe vybavené, měli bychom tam mít celou řadu nových přístrojů. Důležité pro nás také je, že tam budeme mít unikátní prostory, kde máme ambice vyrábět léky podle správné výrobní praxe, tedy takové, které se dají dát i pacientům. Mluví se o těsnějším napojení farma- ceutické fakulty na další univerzitní pracoviště. V čem pro vás spočívá hlavní přínos? MUNI BioPharma HUB je vzdělávací zařízení pro farmaceutickou fakultu s výhodou napo- jení na lékařskou, přírodovědeckou fakultu a CEITEC MUNI, které tam také budou mít své části například v podobě zvířetníku nebo části pro molekulární farmacii, která spadá pod CEITEC, a spolu se zvířetníkem má k nám velmi úzké napojení. Budeme blízko sebe, vše bude efektivnější. Doufám, že tam bude nějaké dobré místo na občerstvení, společné obědy, což nahrává výměně nápadů. A pokud jde o přínos pro praxi, tedy výrobu léčiv? Dole, ve třetím podzemním podlaží, budeme mít prostory, které budou speciálně uzpůso- beny pro spolupráci s aplikační sférou, obecně
Obr. 1: MUNI BioPharma Hub – fotorealistická vizualizace
40
CHEMAGAZÍN • 5 / XXXIII (2023)
Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online