CHEMAGAZÍN 5-2023

VÝZKUM A VÝVOJ

Dopad ozonu na vegetaci je negativní Přízemní ozon má vliv na fixaci uhlíku rostlin, tedy na proces, který přispívá ke správnému průběhu fotosyntézy. „ Dopady na vegetaci jsou negativní. Například na Bílém Kříži snížil přízemní ozon fixaci uhlíku rostlinami až o 24,8 % proti času před průmyslovou revolucí. V Košeticích, když zrovna bylo pole oseto směsí jílku vytrva- lého a jetele, se fixace uhlíku snížila o 13,5 %, ” vyjmenovává konkrétní dopady Stanislav Juráň. Obr.: Denní průměry toků ozonu v po- rostu horského lesa smrku ztepilého v lokalitě Bílý Kříž, Moravskoslezské Be- skydy 1.6.–31.8.2018. V období dosta- tečné vláhy (modrý graf) je dominantní složkou tok ozonu do průduchů jehlic stromů (91 % celkového toku), zatímco za extrémního sucha (červený graf) se snižuje (50 % celkového toku).

nik nedávno vyvinuli ekologicky šetrný způsob vý- roby (di)karboxylových kyselin. Informují o tom ve své práci nedávno zveřejněné v časopise Nature Communications . Elektrochemie přináší nové možnosti „ Naše technika je vůbec prvním technologic- kým procesem, který umožňuje vyrábět stavební kameny pro polyamidy z petrochemických slou- čenin, a dokonce i z nenasycených mastných kyselin, a to poměrně šetrným způsobem, “ uvedl profesor Siegfried Waldvogel, přednášející v pro- gramu SusInnoScience na univerzitě v Mohuči. Nová technika zahrnuje elektrochemickou me- todu, při níž se uhlovodíky s dvojnou nebo troj- nou vazbou přenášejí do elektrolytického článku naplněného rozpouštědlem. Poté se přidá kyslík a platí, čím vyšší je koncentrace kyslíku, tím je proces účinnější. „ Na našem procesu je mimořádně fascinu- jící elektrochemický efekt jak na anodě, tak na katodě, “ vysvětlil Waldvogel. Zatímco na anodě vznikají oxidační radikály, na protilehlé katodě se kyslík redukuje na superoxidové anionty. Radi- kály a superoxidové anionty se v roztoku spojí a reagují za vzniku požadovaného produktu, kyseliny karboxylové. Výzkumníci tento proces úspěšně zopakovali ve standardních i průtoko- vých elektrolytických článcích. Proces vyžaduje pouze kyslík, elektřinu a uhlovodíkové sloučeniny Tato nová technika má mnoho výhod: Vyhýbá se těžkým kovům a silným kyselinám, také již neprodukuje obtěžující oxidy dusíku. Jedinými vstupy tak jsou kyslík, uhlovodíky s dvojnými vazbami a elektřina. Protože nevznikají žádné vedlejší produkty a rozpouštědlo lze obnovit a re- cyklovat, je tento proces velmi cenově výhodný. „ Jedná se o inovativní a méně škodlivý proces výroby karboxylových kyselin, který tak posky- tuje cenný příspěvek těm výrobcům, kteří chtějí nahradit procesy poškozující klima ekologickým přístupem, “ uzavřel Waldvogel. Výzkumný tým v současné době pracuje na rozšíření laborator- ního procesu tak, aby byl prakticky použitelný pro komerční využití. Původní práce: J. Nikl et al., Electrochemical oxo-functionalization of cyclic alkanes and alke- nes using nitrate and oxygen, Nature Commu- nications 14: 4565, 28 July 2023, https://doi. org/10.1038/s41467-023-40259-0 » www.evonik.com, susinnoscience.uni-mainz.de NOVÁ METODA ODHALUJE MOLEKULY LÉČIV V BUŇKÁCH V NANOROZMĚRECH Výzkumníci z Chalmersovy technické univer- zity a jejich partneři spolupracující v infrastruk- tuře pro chemické zobrazování vytvořili metodu, díky níž je možné na nanoúrovni zjistit, kde se léčivo v buňkách nachází a kolik ho je potřeba k optimální léčbě. Tato technika umožňuje vývoj nových léčivých přípravků a léčbu na míru u ne- mocí, které dosud nebylo možné léčit. „ Aniž bychom museli do buňky cokoli přidá- vat, můžeme dosáhnout jedinečné přesnosti na nanoúrovni. To není možné srovnatelnými me- todami, které se v současnosti používají, “ říká Per Malmberg, ředitel infrastruktury a vedoucí výzkumný pracovník na katedře chemie a che- mického inženýrství Chalmersovy technické uni- verzity.

lů bude od září 2023 nabízet Centrum polymer- ních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně . Zájemci si budou moci vybrat ze dvou pro- gramů. Zpracování gumárenských směsí a Tech- nolog/technoložka zpracování plastů. Oběma programům udělilo v těchto dnech akreditaci Mi- nisterstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Vzdělávací programy budou nabízeny zájem- cům od začátku akademického roku 2023/2024. Jejich rozsah se pohybuje od 150 do 300 hodin, které se skládají jak z přednášek, tak i z prak- tických laboratorních cvičení. Kapacita programu bude přibližně 10 osob. Pro kurz Zpracování gumárenských směsí je nutné střední vzdělání s maturitní zkouškou (4leté) v relevantních obo- rech. Pro kurz Technolog/technoložka zpraco- vání plastů je podmínka stejná a zároveň je nutná i zdravotní způsobilost. Obr.: Vědecké centrum ve Zlíně

„ Zvyšování kompetencí v oblastech, které jsou klíčové pro náš region, logicky navazují na naše aktivity v oblasti výzkumu a vývoje. Otevírané pro- gramy jsou vhodné jak pro zájemce z řad široké veřejnosti, tak i pro vzdělávací potřeby zaměst- navatelů. Do budoucna plánujeme rozšířit naši nabídku o akreditované programy celoživotního vzdělávání zaměřené na chemické obory a ob- last udržitelných technologií, “ sdělil ředitel Cen- tra polymerních systémů prof. Vladimír Sedlařík. Vzdělávací programy budou ukončeny zkouš- kou, která odpovídá hodnoticímu standardu dle národní soustavy kvalifikací. V rámci kurzu Zpracování gumárenských směsí účastník ob- drží osvědčení o rekvalifikaci. V případě kurzu Technolog/ technoložka zpracovaní plastů obdrží potvrzení o účasti v akreditovaném vzdělávacím programu. » www.cps.utb.cz VÝROBA KARBOXYLOVÝCH KYSELIN TECHNIKOU NEOHROŽUJÍCÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Polyamidy jsou obsaženy v mnoha různých výrobcích, jako jsou lana pro horolezectví, pa- dáky z nylonu nebo materiály pro 3D tisk. Chemic- kými stavebními kameny těchto polyamidů jsou dikarboxylové kyseliny. Jejich výroba však byla doposud náročná, protože současné metody vý- roby dikarboxylových kyselin z nasycených nebo nenasycených uhlovodíků jsou často vícestup- ňové a zahrnují také použití těžkých kovů a těž- kých agresivních kyselin, přičemž související spotřeba energie a náklady jsou značné. Kromě toho tento proces často vede k uvolňování ob- těžujících oxidů dusíku (NOx), které patří mezi nejproblematičtější skleníkové plyny, pokud jde o klima. Výzkumníci z Univerzity Johannese Gutenberga v Mohuči (JGU) a společnosti Evo-

» www.czechglobe.cz

VĚDECKÉ CENTRUM VE ZLÍNĚ NABÍDNE DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY V OBLASTI GUMÁRENSKÝCH A PLASTIKÁŘSKÝCH TECHNOLOGIÍ Vzdělávací programy zaměřené na rekvalifikaci a rozšíření znalostí v oblasti zpracování materiá-

49

CHEMAGAZÍN • 5 / XXXIII (2023)

Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online