VÝZKUM A VÝVOJ
vědecké fakultě, které nám poté poslali na ochutnávku. My jsme jej dále rozeslali do dalších pivovarů, abychom zjistili, zda stojí za to uvařit ho ve větší dávce. Pivní speciál nám zachutnal, takže jsme se pustili do jeho přípravy, “ popsal ředitel pivovaru Chomout Adam Ohřál. Zářijový speciál bude k dostání v univerzitním informačním centru a obchodu UPoint , dále v pivotéce Muž přes palubu, v Pivním ráji nebo na ulici Novosadská. „ Čepované pivo můžete ochutnat v Letním kině, v Jazz Tibet Clubu, v Olo- moucké citadele či v pivovaru Chomout, “ doplnil Adam Ohřál. » www.upol.cz
Kubala a zástupci pivovaru EUREKA i pivovaru Chomout. „ Nabídka spolupráce přišla v pravý čas. V rámci předmětu Cvičení z chemie piva, který vyu- čujeme na katedře analytické chemie, dostali studenti za úkol vymyslet zajímavou recepturu s odkazem na historii. Vznikl moderní produkt z českých a německých surovin, jež reflektuje středověk a novověk, “ uvedl Lukáš Kučera z ka- tedry analytické chemie. Pivní speciál RE450N UP je svrchně kvašené nefiltrované pivo podobné stylu Red IPA. Vyzna- čuje se lehkým aromatem, vyšší hořkostí, avšak i svěží chutí s ovocnými tóny. „ Nejprve studenti experimentálně uvařili pivo v dubnu na přírodo-
NOVÝ EXPERIMENTÁLNÍ PIVOVAR NA UNIVERZITĚ PALACKÉHO Slavnostní křest Experimentálního pivovaru Univerzity Palackého (EUREKA) se uskuteč- nil v rámci Absolventského dne v sobotu 9. září ve v prostorách přírodovědecké fakulty. Na akci byl představen i pivní speciál RE450N UP, který byl uvařen ve spolupráci s pivovarem Chomout u příležitosti 450. založení olomouckého vyso- kého učení a 70. výročí založení přírodovědecké fakulty. Této akce se zúčastnil rektor UP Martin Procházka, děkan přírodověcké fakulty Martin
ČEŠTÍ VĚDCI DÁL POSUNUJÍ MOŽNOSTI ZOBRAZOVACÍCH TECHNIK A ODHALUJÍ TAJEMNÝ SVĚT MOLEKUL
Obr. 2: Experimentální měření potvrdila teoretické předpovědi existence π-díry. Zleva doprava: Chemická struktura zkoumané molekuly, vypočtená mapa elektrostatického potenciálu molekuly, experimentální obraz Kelvinovou sondovou mikroskopií (KPFM), simulovaný obraz (KPFM).
Vědci z ÚOCHB, Fyzikálního ústavu AV ČR a z Univerzity Palackého v Olomouci znovu úspěšně odkrývají tajemství světa molekul a atomů. Experimentem potvrdili správnost dekády staré teorie, která předpokládala nerovnoměrné rozložení elektronové hustoty v aromatických molekulách. Tento jev významně ovlivňuje fyzikálně-chemické vlastnosti molekul i jejich interakce. Zmíněný výzkum rozšiřuje možnosti designování nových nanomateriálů a článek o něm aktuálně zveřejnil vědecký ča- sopis Nature Communications . Obr. 1: prof. Pavel Hobza, vedoucí vědecké sku- piny Nekovalentní interakce, ÚOCHB AV ČR (Foto: ÚOCHB / Tomáš Belloň)
změní se původně záporně nabité oblaky na kladně nabité elektronové díry. Vědci využili pokročilou metodu rastrovací mikroskopie a dál posunuli její možnosti. Zmíněná metoda pracuje v subatomárním rozlišení, a dokáže proto zobrazit nejen atomy v molekulách, ale i strukturu elektronového obalu atomu. Jak připomíná jeden ze zainte- resovaných výzkumníků Bruno de la Torre, vedoucí vědecké skupiny z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií UPOL (CATRIN), za úspě-chem popsaného expe- rimentu stojí zejména skvělé vybavení jeho domovského pracoviště a účast vynikajících doktorandů. „ Díky našim předchozím zkušenostem s tech- nikou silové mikroskopie s Kelvinovou sondou s funkcionalizovanými hroty (KPFM) jsme byli schopni naše měření zpřesnit a získat velmi kom- pletní soubory dat, které nám pomohly prohloubit naše znalosti nejen o tom, jak je v molekulách rozložen náboj, ale také o tom, jaké pozorovatelné údaje se touto technikou získávají, “ popisuje Bruno de la Torre. Moderní silová mikroskopie je doménou výzkumníků z Fyzikálního ústavu dlouhodobě. Nebývalé prostorové rozlišení naplno využili nejen v případě molekulárních struktur. Před časem potvrdili existenci nerovnoměrného
rozložení elektronové hustoty kolem atomů halogenů, tzv. π -děr. Tento úspěch zaznamenal v roce 2021 jeden z nejuznávanějších světo- vých vědeckých časopisů, časopis Science . Na tehdejším i současném výzkumu se významně podílel i jeden z nejcitovanějších českých vědců současnosti prof. Pavel Hobza z Ústavu orga- nické chemie a biochemie AV ČR. „ Potvrzení existence π-díry stejně jako před tím π-díry plně dokládá, jak kvalitní jsou teoretické předpovědi kvantové chemie, které s oběma jevy počítají už celá desetiletí. Ukazuje se, že se na ně lze spolehnout i v případě, kdy chybí dostupný experiment, “ říká Pavel Hobza. Výsledky výzkumu českých vědců na suba- tomární a submolekulární úrovni je možné přirovnat k objevu vesmírných černých děr. I s nimi totiž desítky let počítala teorie, než jejich existenci potvrdil experiment. Vědec- kému světu pomůže lepší znalost rozložení elek- tronového náboje v první řadě pochopit řadu chemických i biologických procesů. V praktické rovině se promítne do schopnosti stavět nové supramolekuly a následně ve vývoji moderních nanomateriálů s vylepšenými vlastnostmi. Pův. publ.: https://doi.org/10.1038/s41467- 023-40593-3 www.uochb.cz
V předchozí přelomové studii popsal stejný autorský tým v časopise Science nerovnoměrné rozložení elektronů v atomu, tzv. sigma-díru (�-díru). Nyní výzkumníci potvrdili existenci tzv. pí-díry (π-díry). V aromatických uhlovodí- cích najdeme aromatic-ké elektrony v oblacích nad a pod uhlíkovým skeletem. Nahradímeli periferní vodíky elektronegativnějšími atomy či skupinami atomů, které odtahují elektrony,
51
CHEMAGAZÍN • 5 / XXXIII (2023)
Made with FlippingBook - professional solution for displaying marketing and sales documents online